Můj život s nemocí

Fibrilace síní, jinak též atriální fibrilace (česky míhání síní), je jedna z nejčastějších poruch srdečního rytmu (arytmie). Tato porucha může vést k mnoha komplikacím. Jednou z nich je vznik krevní sraženiny v srdci, která může být vypuzena až do mozku, kde může způsobit ischemickou cévní mozkovou příhodu (mrtvici), jejíž riziko je až 5x vyšší právě u pacientů s fibrilací síní. Další častou komplikací fibrilace síní může být vznik srdečního selhání.

Výskyt onemocnění

Počet lidí trpících fibrilací síní se stále zvyšuje. Až u 40 % pacientů probíhá fibrilace bez příznaků.

Odhaduje se, že v současnosti se fibrilace síní vyskytuje asi u 3 % dospělých osob ve věku nad 20 let a že do roku 2030 bude v EU touto arytmií postiženo až 17 milionů lidí. Momentálně jí v Evropě trpí více než 6 milionů osob. Riziko vzniku fibrilace síní se zvyšuje s věkem a s přítomností dalších onemocnění, zejména onemocnění srdce.

Správná a včasná diagnostika fibrilace síní může zabránit mnoha případům mozkových mrtvic a dalším komplikacím zapříčiněným tímto onemocněním. Zvažte proto preventivní vyšetření svého srdce.

Projevy fibrilace

Fibrilace síní se může projevovat u každého člověka jinak. Někteří ji mohou pociťovat silně a jiní nemají příznaky žádné (až 40 % lidí). Příznaky fibrilace síní mohou být:

Bolest na hrudi

Točení hlavy

Rychlý
nebo nepravidelný tlukot srdce (palpitace)

Dušnost

Častá únava

Mnoho lidí nedokáže své příznaky popsat. Prvním projevem tak může být až mrtvice, což bývá už pozdě. Projevy závisí na tom, zda se fibrilace objevuje v záchvatech, nebo už trvá delší dobu (týdny až roky). Lidé se záchvaty pociťují především nepravidelný tlukot srdce, zatímco pacienti s trvalou fibrilací trpí především rostoucím rozvojem únavy, nevýkonnosti a zadýchávání, které se často mylně přisuzují stárnutí.

Únava a nevýkonnost jsou příznaky i pro syndrom spánkové apnoe (dechové pauzy ve spánku). Tento syndrom představuje významný rizikový faktor pro vznik či zhoršení prognózy řady onemocnění srdce a cév, včetně fibrilace síní.

U bezpříznakových pacientů je fibrilace síní odhalena zcela náhodně.
V lepším případě je odhalena při preventivním měření EKG, v horším případě až při vzniku některé z komplikací, jako je například mozková mrtvice.

Někteří lidé nemají žádné příznaky, a přesto fibrilací síní trpí!

Co se děje v srdci při fibrilaci

Při zdravé činnosti srdce vzniká v pravé síni pravidelný elektrický vzruch, který se řízeně šíří srdcem a vyvolá nejprve stah obou síní, poté stah obou komor. K fibrilaci síní dochází tak, že se do obou srdečních síní dostávají škodlivé vzruchy, které se neřízeně šíří po srdeční svalovině. Srdeční síně se v důsledku toho přestanou koordinovaně stahovat a pouze se chvějí - fibrilují. Tím srdeční síně ztrácejí svou čerpací schopnost a hromadí se v nich krev. Naštěstí se tento škodlivý elektrický vzruch nešíří vždy na srdeční komory, které svými stahy přečerpávají krev do celého těla. Komory však mohou kvůli špatným podnětům fungovat nepravidelně a někdy příliš rychle.

Hromadění krve v srdečních síních může způsobit vznik krevních sraženin, které mohou být srdeční činností vypuzeny dále do krevního oběhu. Pokud se tak stane, krevní sraženina může doputovat cévami až do mozkových tepen a způsobit mozkovou mrtvici. Nepravidelná a rychlá srdeční činnost narušuje funkci celého srdce a může vést až k srdečnímu selhání.

Pokud trpíte fibrilací síní, pak máte až 5x vyšší riziko vzniku mozkové mrtvice než zdravý člověk!

První pomoc při fibrilaci síní

Pokud u sebe pozorujete jakýkoliv z již zmíněných příznaků, navštivte co nejdříve svého lékaře.
Navštivte ho ale i v případě, pokud příznaky odezní.

Vyšetření a diagnostika fibrilace síní

Hlavním diagnostickým nástrojem pro odhalení fibrilace síní je elektrokardiograf (EKG). Zkušený lékař může arytmii poznat i pohmatem pulzu nebo při poslechu srdce během vyšetření v ordinaci, ale záznam EKG je tím, co diagnózu definitivně potvrdí.

Fibrilace síní však nemusí být přítomna trvale a během jednorázového vyšetření v ordinaci se ji ne vždy podaří prokázat, proto je důležité sledovat srdeční rytmus po delší dobu, například i po několik dní.

Tuto „dlouhodobou monitoraci srdečního rytmu“ vám může doporučit a předepsat ošetřující lékař.

Každý člověk zodpovědný ke svému zdraví má v dnešní digitální době možnosti aktivního individuálního přístupu k této problematice. Zvažte proto preventivní vyšetření svého srdce, dokud je čas.

Kam zajít na vyšetření

Při podezření na fibrilaci síní je velmi důležité srdeční činnost vyšetřit a monitorovat. Monitorace srdečního rytmu probíhá pod kontrolou specialisty v některé z ambulancí specializovaných pracovišť nebo lze využít „monitorace na dálku“ ve specializovaných centrech např. Mezinárodním zdravotnickém centru telemedicíny - MDT.

Praktický lékař nebo specialista
(kardiolog, internista)

Zajděte do ordinace svého lékaře, případně vyhledejte specialistu. Zvažte i monitoraci vašeho srdce.

Mezinárodní centrum pro telemedicínu
(Medical Data Transfer - MDT)

MDT je zdravotnické zařízení specializující se na dlouhodobou monitoraci srdce a diagnostiku srdečních arytmií. Specifikem této služby je, že nemusíte nikam jezdit, ale monitorovací přístroj dostanete poštou a přenosy EKG záznamů se dějí automaticky po telefonu. Po domluvě se svým lékařem můžete využít dlouhodobou monitoraci srdečního rytmu v tomto centru. Na toto specializované zdravotnické zařízení se můžete obrátit i přímo, respektive jako samoplátce.

Příčiny vzniku fibrilace síní
a rizikové faktory

Konkrétní příčinu vzniku fibrilace síní nelze jednoznačně definovat.
Můžeme však popsat rizikové faktory přispívající k jejímu vzniku:

Stáří srdce (věk)

Vysoký krevní tlak

Spánková apnoe

Onemocnění srdce

Stres a psychické napětí

Nadměrná funkce štítné žlázy

Špatná životospráva

Léčba fibrilace síní

Fibrilace síní se dle okolností léčí více způsoby. Ideální je její odstranění a obnovení normálního srdečního rytmu. Toho lze dosáhnout buď speciálními léky (tzv. antiarytmiky), popřípadě specializovanými zákroky, tzv. kardioverzí a nebo katétrovou ablací, chirurgickým výkonem. Pokud však arytmie není odstraněna (a někdy i poté, když jsou přítomny rizikové faktory), je třeba myslet na prevenci vzniku krevních sraženin v srdečních síních a předcházet tak mozkové mrtvici. K tomu slouží léky, které snižují krevní srážlivost a brání tvorbě krevních sraženin.

Jednou z podmínek jakékoliv léčby je její pravidelné užívaní, je tedy důležité léčbu přerušovat pouze po dohodě s lékařem. Perzistence, tj. setrvání v léčbě, snižuje pravděpodobnost komplikací, které by mohly neužíváním léků vzniknout.

Léčba je vždy individuální a probíhá pod lékařským dohledem.